Obec Velatice leží asi 10 kilometrů východně od Brna na přechodu Drahanské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu. Katastrální území obce má rozlohu 226 ha a žije zde 750 obyvatel. První písemná zmínka o Velaticích pochází z roku 1288, ale osídlení na katastru obce je mnohem starší.

Z historie po současnost

Velatice jsou nazvány po nejvyšším písaři českého krále Václava II., který dostal osadu od krále darem. Jméno Veleslav se zkracovalo do tvaru Velet, z něhož vznikl dřívější název obce Veletice, později změněný na Velatice. Darovací listina z roku 1288 je první zmínkou o obci. Později se Velatice staly majetkem starobrněnského kláštera, od roku 1714 náležely k líšeňskému panství. Obec se rozkládá na obou březích potoka Roketnice. Pravobřežní část je starší, na levé straně potoka se začalo stavět až počátkem 18. století.

Domy byly poprvé očíslovány po nařízení Marie Terezie z roku 1770 a nově v roce 1880. K Velaticím patří také osada Maxlůvka (běžně vyslovována jako Maxlovka) při silnici z Brna do Rousínova, tvořená pouze čtyřmi domy.

Jižní úpatí Drahanské vrchoviny je jednou z významných oblastí pravěkého osídlení, a proto nepřekvapuje, že i Velatice se svým nejbližším okolím byly intenzívně osídleny již od nejstarších dob. Nejvýznamnějším pravěkým nálezem z katastru Velatic je bohatý žárový, původně nejspíše mohylový hrob, který byl objeven nedaleko Maxlůvky v roce 1924. Podle tohoto hrobu byl roce 1941 akademikem J. Bohmem vytvořen pojem velatického typu, později velatické kultury.

Dominantou obce je kaple svaté Anny, přestavěná z původní zvonice a vysvěcená v roce 1909. Restaurována, rozšířena a znovu vysvěcena byla v roce 1998.

V roce 1899 byla vybudována do obce okresní silnice, v roce 1901 byla postaven škola, kterou velatické děti navštěvovaly až do roku 1979, kdy byla škola zrušena. Od té doby jezdí děti do školy do Mokré. Mateřská škole byla postavena v roce 1961 a je v provozu dodnes.

Obec byla elektrifikována v roce 1921. V roce 1928 slavnostně otevřela Jednota Orel nově postavený Lidový dům, který dnes slouží jako kulturní dům s hostincem. Objekt byl v letech 1974-1977 zrekonstruován a doplněn o přísálí a sociálního zařízení. Kulturní dům slouží pro pořádání společenských a kulturních akcí. V roce 1938 byl postaven obecní dům, nyní sídlo obecního úřadu a obecní knihovny.

Obec provozuje vlastní vodovod, plynofikována byla v letech 1980 - 1981.

V roce 1980 byly Velatice sloučeny s obcí Mokrá – Horákov, opět se osamostatnily v roce 1990.

Kultura a sport

V obci dlouhou dobu působí TJ Sokol a Sbor dobrovolných hasičů. Nedávno rekonstruovaný sportovní areál TJ Sokol skýtá možnost sportovního vyžití v sálových sportech, i venkovních sportech na antukovýchkurtech, víceúčelovém hřišti s umělým povrchem a hřišti s umělým trávníkem. 

V obci se konají tradiční Anenské hody, předvánoční koncerty, plesy, ostatky. Působí zde také mladý divadelní spolek, kterýmimo divadelní představení pořádá společenské a kulturní akce.

Významná je činnost místní knihovny.

V roce 2000 byl obci udělen znak a prapor. Tvoří jej zelený hrot ve stříbrném štítě, v něm vztyčené křídlo provázené dvěma vztyčenými odvrácenými radlicemi, vše stříbrné. Hrot je provázen dvěma černými nádobami.

Vybavenost obce

V obci je prodejna smíšeného zboží a hostinec, působí tu řada řemeslných provozoven, např. stolárny, provozovny obrábění kovů. Pozemky obhospodařuje firma Agropod a jeden soukromý zemědělec.

Památky a pamětihodnosti

Kříž při silnici od Maxlůvky, kříž na skále na obcí, kaple sv. Anny na návsi z r. 1909, socha sv. Aloise na návsi u kaple, starý mlýn, pomník dětem, které zabil nalezený granát, vesnická zástavba v místní části Na Betlémě a Nad Betlémem, samota Maxlůvka - bývalý formanský hostinec při staré olomoucké silnici.

Přírodní zajímavosti

Na katastru obce se nachází slepencové výchozy, často s dochovalými zbytky chráněné teplomilné stepní vegetace. Nejznámější a nejatraktivnější je přírodní památka Velatická slepencová stráň, jež byla k ochraně vyhlášena již v roce 1951 Na prudkých skalnatých svazích tu rostou krásné a vzácné rostliny jako na příklad koniklec velkokvětý, kosatec nízký, pryskyřník illyrský a další. Obdobnou vegetaci najdeme i v přírodní památce Vinohrady.

Obec pečuje o zlepšení životního a zejména přírodního prostředí. V minulých letech se například podařilo kromě úprav návsi a dalších prostranství obce vybudovat v nivě Roketnice malý rybníček, který byl velmi rychle obydlen obojživelníky.